Historie

Poznatky o historii obce Halámky v obvyklých a běžně dostupných českých zdrojích jsou velice sporadické. Příčinou je skutečnost, že obec pravděpodobně vzniklá někdy okolo roku 1730 je nejen poměrně mladá, ale také až do roku 1920 nepatřila k Čechám. Území, ve kterém se obce nachází, bylo historické Vitorazsko, které až do roku 1920 patřilo Rakouské republice (1918 – 1920), před tím Rakousko-Uherskému císařství (1867 – 1918), Rakouskému císařství (1804 – 1867) a ještě déle v minulosti bylo součástí arcivévodství rakouského “pod Enží“ (Dolní Rakousko – Niederösterreich). Prameny k historii obce, jsou tedy spíše dostupné v Rakousku. Zdrojů pro následující text nebylo mnoho – oficiální webové stránky obce (www.halamky.info), text PhDr. Jiřiny Psíkové ze Státního okresního archivu v Jindřichově Hradci na neoficiálních stránkách obce (www.halamky.cz), Wikipedie.

 Dle výše uvedených zdrojů vznikla obec někdy okolo roku 1730 na panství hradu Heidenreichstein (město v Rakousku, cca 15 km východně od Halámek). Hrad v té době držel rod hrabat Pálffy. Osada byla údajně založena dřevaři a uhlíři a měla původně jméno „Witschkoberg“ a pak také „Halamky“. První zmínka o vsi v písemných historických pramenech je z roku 1783 (uvádí se i rok 1770). Zpočátku byla ves přifařena do rakouského Gmündu a pak ke Dvorům nad Lužnicí (něm. Beinhöfen, kostel Nanebevzetí Panny Marie – barokní z roku 1788). Zápisy ve farních matrikách začínají v roce 1788 (zřejmě v souvislosti s vybudováním nového kostela a fary).

Původní obyvatelé se krom dřevorubectví a pálení milířů živili také domácí výrobou košíků, opálek (mělký miskovitý košík pletený z loubků) a šindelů. Mimořádnou činností obyvatel byla péče o děti z vídeňských chudobinců s finanční podporou města Vídně.

Obec Halámky, která je jejími obyvateli rozdělována na část nazvanou „Hořejšek“ a „Dolejšek“ se rozkládá na pravém břehu řeky Lužnice a na východní straně katastru je potok Gamza (jižněji také Halámecký potok). Lesnaté okolí obce je součástí Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Samotný katastr obce, společně s katastry dalších obcí je součástí přírodní rezervace Horní Lužnice, vyhlášené v roce 1994 a zahrnující šestnáct kilometrů meandrující řeky (výměra 414,1 ha). V údolní nivě Lužnice se na několika místech těží štěrkopísky a živcové písky. Na místech těžby vznikají rozsáhlá jezera. Na katastru obce Halámky je odebírána podzemní voda (Mackovčin, Peter a kol.: Chráněná území ČR. Svazek VIII. Českobudějovicko. Praha 2003, s. 530 - 531).

 Halámky se mohou chlubit technickou památkou, kterou je železobetonový obloukový most s dolní mostovkou. Oblouk má rozpětí pěti metrů (Dušan, Josef: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1999, s. 109).

V roce 1938 byla postavena nová školní budova, Pomník padlých v 1. světové válce, budova Obecního úřadu. Do společenského života se zapojovali téměř všichni občané. Hrála se kopaná, divadlo, v činnosti byl cyklistický oddíl, probíhalo cvičení.

Po roce 1945 se znovu obnovil společenský život.Vybudovalo se sportovní hřiště, byl postaven Kulturní dům, prodejna Smíšeného zboží, sportovní kabiny na hřišti, veřejné osvětlení, později jeho rekonstrukce v hodnotě 92 tis. Kč, rekonstrukce místních komunikací v hodnotě 910 tis.Kč, rekonstrukce budovy Obecního úřadu v hodnotě 1.050 tis. Kč, rekonstrukce vodní požární nádrže v hodnotě 806 tis.Kč, plynofikace obce ve výši 11.463 tis. Kč, další drobné stavby a údržby a ošetřování zeleně. V současné době se společenský život soustřeďuje do sportu, hlavně kopané, obce Baráčníků, Hasičů a Svazu žen. Zemědělskou půdu v obci obhospodařuje soukromý podnikatel z Rapšachu.

V poslední době bylo postaveno 7 nových rodinných domků, které dotvářejí ráz vesnice a další jsou rozestavěné. V obci vzniklo nové prostranství – park u kulturního domu, byly vysázeny okrasné stromy a keře. Péči o zachování rázu obce zajišťují jednotliví občané – vlastníci rodinných domků a chalupáři. Obecní úřad zajistil opravu místní kapličky a zastupitelé vysadili u kapličky lípy u příleživosti 21. století. Probíhají jednání k finančnímu zajištění realizace kanalizace obce, převážnou část by měla tvořit dotace MŽP. Projektová dokumentace je již dokončena. V současné době žije v obci 160 obyvatel v 99 domech, z toho je 21 rekreačních objektů.

 O JMÉNU

Původní jméno vsi znělo „Witschkoberg“, jak je uvedeno na rakouské vojenské mapě. Jazykovědci činí výklad, že prvotní tvar místního jména byl „Vilčkoberg“ s významem „Vlčkův vrch“. V třeboňském archivu jsou doklady o tom, že na historických mapách se také objevuje jméno vsi v podobě „Halamky“. Jméno Halámky znamená ves Halámků – to je Halámkovy rodiny. Příjmení Halama je doloženo v české minulosti již v 15. století. Jeho význam byl „mamlas“, „otrapa“. Josef Jungmann se domnívá, že slovo „halama“ vzniklo přesmykem z „hamala“, které bylo odvozeno od slova „hamák“ s významem „hafák (pes) – hrubý člověk“. Také lze učinit srovnání se slovem „hamati (u dětí)“ s významem „jíst“, „lapat“, „ chňapat“ (Profous, Antonín: Místní jména v Čechách. Díl I. 2. vyd. Praha 1954, s. 579).